Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Vymýcením Downova syndromu ochuzujeme naši společnost

Lidé s Downovým syndromem bývají oceňováni pro svou bezprostřední, přátelskou povahu. Ilustruje to výrok jedné maminky na Facebooku: „dnešní svět potřebuje lidi, jako je naše Martinka, čím dál víc“. Tak proč se jich zbavujeme?

Petra Hůlová se nedávno zlobila kvůli plošnému genetickému testování a pokrytectví „těhulek“, pro které je přirozený porod trendy, zatímco přirozeně přivést na svět miminko s Downovým syndromem už ne. Dotkla se etického dilematu, které přesahuje rozhodování v genetické poradně.

Úsilí zachytit zvýšené riziko genetické odchylky plodu není samozřejmě motivováno snahou lépe se připravit na porod a péči o očekávané děťátko, což by bylo eticky v pořádku, ale možností ukončit nežádoucí těhotenství. Tak je nastaven systém a s ním i lidé, kteří v něm fungují. Cílem je vymýtit Downův syndrom a další genetické odchylky, stejně jako třeba tuberkulózu. Jenže genetická odchylka není nemoc.

Člověk se s Downovým syndromem narodí a nemůže se z něj vyléčit ani obkladem z cibule, jak prý radí šarlatáni, ani moderní západní medicínou. Zcela jistě nepomůže ani odvar z tygra. Účinná může být jedině prevence, a proto tu máme plošné genetické testování. Jenže tady se s bohulibým záměrem dostáváme na scestí, protože lidé s Downovým syndromem tady prostě vždycky byli a stále jsou a úsilí o jejich vyhlazení se jich nutně dotýká: „Berte mě jako lidskou bytost, ne jako vrozený defekt, ne jako syndrom. Nepotřebuji být vymýcen, nepotřebuji být léčen. Potřebuji být milován, oceňován, vzděláván a někdy potřebuji pomoc“, vzkazuje lidstvu Američan Frank Stephens, který sám má Downův syndrom a svým vlastním životem popírá představu většinové společnosti o tragickém osudu lidí s jedním chromozomem navíc.

Samozřejmě, Downův syndrom je stejně jako každé jiné zdravotní postižení výzva – pro člověka, který se s ním narodí, pro jeho rodinu a nakonec i pro společnost.

Rodiny, do kterých se narodí dítě s postižením, potřebují pomoc navíc, protože mají daleko víc práce s výchovou, zajišťováním terapií, služeb a pomůcek. Dospělí lidé potřebují asistenty, aby jim pomohli zvládnout nároky každodenního života. Zejména pak potřebují pocit ocenění a přijetí.

Jenže plošné genetické testování je ilustrací toho, jak společnost nedokáže přijmout svou vlastní rozmanitost. A tak vidíme, že narozením dítěte s postižením averze nekončí. Děti s postižením jsou vytlačovány z běžných školek a škol, dospělí lidé  z běžného trhu práce a dokonce i z běžného bydlení. Konečným řešením je ve Střední Evropě na začátku 21. stolení stále ještě izolace v ústavní péči.

Smutné příběhy lidí odstrčených na okraj společnosti, zoufalství stárnoucích rodičů doživotně pečujících o dospělého potomka, kteří nevědí, co s ním bude, až zemřou atd. je to, co vytváří představu tragického života, kterého se všichni bojíme. Za to ale nemůže jeden chromozom navíc. Příčinou je nedostatek pomoci a sociální vyloučení. A viníkem je společnost, která je sama nemocná, když se snaží zbavit něčeho, co je její přirozenou součástí a co jí de facto posiluje. A právě toto onemocnění je potřeba vymýtit. Důležitými součástmi terapie by mělo být skoncování s plošnými genetickými testy a dostatek pomoci rodinám, do nichž se narodí dítě s Downovým syndromem.

Odkazy:

Zmiňovaná úvaha Petry Hůlové

Citovaný projev Franka Stephense na půdě OSN o změně pohledu na lidi s Downovým syndromem

Další skvělý projev Franka Stephense o významu Downova syndromu pro společnost

 

Autor: Milena Johnová | středa 1.8.2018 9:58 | karma článku: 28,59 | přečteno: 5954x
  • Další články autora

Milena Johnová

Když se rýsovat nechce, tak se nerýsuje

Ve veřejném prostoru se objevuje stále víc zpráv o zhoršující se situaci v péči o lidi závislé na návykových látkách. V Praze je to chronický problém, který se bohužel s příchodem nové koalice na magistrát přestal řešit.

17.4.2023 v 13:54 | Karma: 8,68 | Přečteno: 350x | Politika

Milena Johnová

Řeči o přesouvání lidí jsou argumentačním klamem

Náměstkyně pražského primátora tvrdí, že nemůže z mimopražských ústavů přesouvat klienty do Prahy kvůli nedostatku kapacit. Celá úvaha je chybná. Je třeba budovat kapacity v Praze, neobnovit vyvážení lidí do Sudet a jednat s MPSV.

16.3.2023 v 19:38 | Karma: 12,92 | Přečteno: 530x | Politika

Milena Johnová

Jak rodiče zachránili rozpočet na sociální služby

Pražské zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo rozpočet na rok 2023. Až na poslední chvíli byly navýšeny finance na důležité sociální a sociálně-zdravotní projekty. Klíčovou roli sehráli rodiče dětí se zdravotním znevýhodněním.

18.12.2022 v 22:32 | Karma: 6,07 | Přečteno: 278x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Milena Johnová

Proč je v Praze tak těžké modernizovat sociální péči

Jsem předvolaná na kontrolní výbor Hl. m. Prahy kvůli požadavku zastupitelů ODS zastavit modernizaci pražské sítě sociální péče, obnovit vyvážení Pražanů s postižením do zařízení mimo Prahu a upustit od nezávislých kontrol péče.

20.11.2022 v 17:26 | Karma: 10,67 | Přečteno: 319x | Diskuse| Politická aréna - pro politiky

Milena Johnová

Václav Krása podporuje nenávistnou politiku místo důsledné obhajoby práv lidí s postižením

Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR Václav Krása je příznivcem nenávistné strany SPD Tomia Okamury. Přišlo se na to tak, že podpořil její volební program a SPD to zveřejnila ve svých předvolebních novinách.

27.6.2018 v 12:24 | Karma: 25,70 | Přečteno: 2010x | Diskuse| Politika
  • Počet článků 6
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1573x
Členka Rady hlavního města Prahy pro oblast sociální politiky a zdravotnictví ve volebním období 2018-2022.

Seznam rubrik